Polacy chcą Olzy a nie Olše
Olza po polskiej stronie i Olše po czeskiej – tak oficjalnie nazywa się rzeka przepływającą przez Cieszyn. Nazwa Olše to ostatni relikt komunizmu. Wprowadzono ją w 1961 roku przez władze Czechosłowacji, które skutecznie realizowały program usuwania z czeskiego nazewnictwa geograficznego polskich wyrażeń. Dlatego zaolziacy od lat namawiają władze Czech do przyjęcia polskiej nazwy. Teraz apel ponowili. Jak już pisaliśmy, podczas 10. Zgromadzenia Ogólnego Kongresu Polaków w RC, który w sobotę odbył się w Czeskim Cieszynie delegaci zjazdu zobowiązali radę Kongresu do „zdecydowanych działań na rzecz przywrócenia historycznego brzmienia nazwy rzeki Olzy".
Dyskusja na temat tego, czy Olza powinna nazywać się tak samo po obu stronach granicy trwa od wielu lat. Wywołał ją wójt Gródka na Zaolziu, Pavel Tomčala. Sprawą zainteresował prof. Jaroslava Valentę, nieżyjącego już czeskiego specjalistę z zakresu nazewnictwa, który przeprowadził mnóstwo badań, konsultował się z członkami Śląskiego Instytutu Muzeum Regionalnego, Uniwersytetu Śląskiego w Opawie oraz Uniwersytetu Masaryka w Brnie i ostatecznie uznał, że zmiana nazwy Olše na Olza jest uzasadniona nie tylko z historycznego punktu widzenia. Czeską nazwę dla rzeki ustanowiła w 1961 roku Centralna Administracja Państwowa Geodezji i Kartografii. Cel był jeden – usunąć z czeskiego nazewnictwa geograficznego polskie wyrażenia. – Zmienili nam nazwę rzeki, jak by to był przystanek autobusowy – wspominał Zygmunt Stopa, prezes Zarządu Głównego Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego w RC. Plan socjalistycznych władz nie do końca się jednak powiódł. Choć na wielu mapach znajdujemy Olše, to są też i takie, na których nadal funkcjonuje polska nazwa. Nawet sami Czesi nie do końca przepadają za określeniem Olše. – Mało kto tak mówi. To takie jakieś sztuczne – przekonuje Eva Brachaczkova, mieszkanka Czeskiego Cieszyna. Historycy też przekonują, że Olza powinna się na nazywać po obu stronach granicy tak samo. „Funkcjonująca dzisiaj czeska nazwa, powszechnie uznawana, głównie poza śląskiem, a przede wszystkim w Pradze, za tradycyjną, w rzeczywistości wcale taką nie jest, bo istnieje dopiero od 40 lat i była wprowadzona w sposób dyrektywny. Dlatego wniosek o zmianę aktualnej urzędowej nazwy czeskiej rzeki Olše na Olza jest słuszny” – pisał prof. Jaroslav Valenta. Co ciekawe, dyskusja o nazewnictwie rzeki przewijała się już w... XIX wieku. Później na łamach „Gwiazdki Cieszyńskiej” oraz innych śląskich periodyków spierały się na ten temat różne opcje. Jedni byli za Olzą, inni Olszą. W 1907 roku w „Zaraniu Śląskim” redaktor naczelny Ernest Farnik powołał się na opinie wybitnych polskich językoznawców, Kazimierza Nitscha i Jana Rozwadowskiego, którzy jednoznacznie opowiadali się za Olzą, twierdząc, iż nazwa wywodzi się z prasłowiańskiego Oliga – Olidza – Oldza – Olza (oznacza to wilgoć, ciecz, wodę). W późniejszych latach tezę tą poparł cieszyński historyk Franciszek Popiołek, przytaczając przykład pisma, w którym książę cieszyński zatwierdził w 1450 roku kupno Boguszowic i nabywcy, Mikołajowi z Trzanowic, nadał prawo łowienia ryb w rzece Olza („fluvium Olzam”). Z używaniem nazwy rzeki różnie w historii bywało. Różnice były nawet w czeskich słownikach. Jedni autorzy pisali Olza, inni Olše. Dualizm trwał także po II wojnie światowej. Mimo, że kilkakrotnie w ostatnich latach wydawało się, że czeski rząd zgodzi się zająć problemem i przechrzcić Olše na Olzę, dotąd na mostach w Cieszynie widnieją stare napisy. Czy obecny apel Kongresu to zmieni?
|
reklama
|
|
V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (a s významem „olše“ nesouvisí).[1] V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy se čte Olza). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.
Olza ma być Olzą. I tyle. Popieram sąsiadów zza rzeki.
A Český Těšín ma być Těšínem.
Olza je prostě Olza, v českém jazyce není písmeno ą
V mluvené češtině se název Olza používá normálně, neměl by to být problém vrátit se zpět k názvu Olza.
Jeśli Czesi także używali nazwy "Olza", to nie widzę problemu, żeby Olsza zniknęła
Proponuję powołać 50 uczonych z różnych dziedzin i badać, badać, badać. Na brak woli nie ma rady!!!!Jeśli jeszcze przy okazji do kieszeni coś wpadnie?!
A ty Zaolziak nejsi taky szkopyrtok ? Z Těšíńáka jsi škoprtnul na Polaka :-)
Oczywiście,że szkopyrtoków wkurza,żeby im wnuki nie mówili babciu, dziadku jak się wszystko obróci i duże państwo zaleje mniejsze a pepiki się wycofają za swą Ostrawicę z kąd przleóli w 1920 roku by czechizować Zaolzie. Już teraz się wkurzają
Nie wiem, co jest komunistycznego w zmianie oficjalnej nazwy rzeki oprócz faktu, iż dokonano go w tzw. czasach komunistycznych. To już za chwilę będziemy osądzać komunistów za to, że ojciec złamał w 1962 r. nogę na chodniku i mama w latach 80. nie zdała prawa jazdy. Zmiana ustroju nastąpiła 18 lat temu a Olše jakoś wciąż trwa... ;) Tendencje do zmian topografii zaolziańskiej wykazywały już władze masarykowskiej I republiki, łącznie z wyraźnymi elementami czechizacji także w innych dziedzinach. W dodatku terminu Olsza (pojawiała się też "Olszawa") zaczęła regularnie używać na początku XX wieku Gwiazda Cieszyńska, którą chyba dziś nikt nie będzie określał jako "relikt komunizmu". Dążeniom grup narodowościowych po prostu nie odpowiadał ni czeski, ni polski charakter imienia rzeki i obie strony wówczas udowadniały wprowadzenie terminu Olsza/Olše tym, że brzmi on bardziej polsko/czesko. Oczywiście powinna zostać przywrócona pierwotna nazwa rzeki, której etymologia wywodzi się prawdopodobnie jeszcze sprzed prasłowiańskiego korzenia (podobnie jak Wołga). Jednak nie jest jedynym przypadkiem błędnego politycznego ustalenia oficjalnej nazwy (Karviná zamiast Karvina lub Karvinná; dualizm Lištná/Líštná; Czupel po polskiej stronie i in.), bo to nie językoznawcy tworzą historię i nic w tym sensacyjnego. ;)
Brawa dla Pana Wójta Pavla Tomcali!
Olše i Český Těšín to sa nastepstwa "sametové kolonizace".
Do r. 1918 tu bylo Rakousko-Uhesko, a Češi byli v manšině. Moderní řešení podobné situace je dnešní Kosovo. Uzemí je srbské, Albanci jsou většinou a svět uznal nezavislost.
Ten pan Pavel Tomčala by mě zajímal, nemá on za manželku polskou učitelku Tomčalovou z Bystřice nad Olší, která byla nedávno vyznamenána, že se tak zastává názvu Olza? Tipla bych to tak, že má strach ze své manželky. Jinak souhlasím s tím, že na české straně se řeka jmenuje Olše a na polské Olza, Olza je zřejmě germanismus, když na mapách kolem roku 1500 je psáno Olsa.
Poláci chtějí Olzu, ne Olši? Ale v bývalých okresech Karviná a Frýdek Místek tvoří lidé polské národosti pouze 6 % obyvatel, takže bohužel nemohou české většině diktovat!
No a už je to jasné, co všechno nezmůže žena Wanda, nauczycielka!
Spotkanie w Gródku (GŁOS LUDU)
Trzeci majowy poniedziałek sprowadził do siedziby MK PZKO w Gródku blisko 30 członków Klubu 99 Rudolfa Łabaja na comiesięczne spotkanie. Zaszczycił je obecnością starosta Gródku, a zarazem przewodniczący gmin regionu jabłonkowskiego Pavel Tomčala. Pochodzi z południowych Moraw, lecz naszą gwarę opanował, jak gdyby się tu urodził. To wpływ żony Wandy, nauczycielki. Popularne są biegi przez Gródek - w niedawnym udział wzięło okoł 280 osób. Urząd Gminny łoży tu znaczne finanse na rozwój sportu. Są korty tenisowe, klub piłkarski ma w mistrzostwach dwie drużyny, swoje zawody urządzają też szachiści. Od roku 1869 ma Gródek polską szkołę. Od niespełna 56 lat działa w gminie Koło PZKO. We wrześniu 1970 ukończono budowę Domu PZKO. Klub 99 spotyka się w różnych miejscowościach Zaolzia. W 1999 roku jego członkowie zbierali się 14 razy, w następnych latach - po 12 razy. Zawsze korzystają z gościny Domów PZKO. Już dziś wiadomo, że 15 września odbędzie się kolejny mecz byłych piłkarzy polskich klubów sportowych. JÓZEF RASZYK, Karwina
Vyjádření stanoviska ke jménu řeky Olše (Olzy)
Na území celé Evropy se jako velmi vzácné jazykové památky vyskytují vlastní jména řek, která se svým původem nedají přiřadit k žádnému dnes známému jazyku, neboť pocházejí z dávných dob ještě před jejich vznikem. Těmto říčním jménům se odborně říká 'staroevropská hydronyma' a jsou jakoby rozhozena po celé Evropě od Sicílie po Skandinávii, od břehů Atlantského oceánu až po Rus. Tato jména představují nejstarší jazykové památky Evropy, jsou to jazykové skvosty rovné nejcennějším nálezům archeologickým, a proto měly by být - podobně jako ony - chráněny. Což znamená, že by se nemohla svévolně a neodborně měnit. Do této skupiny jmen patří z území Česka např. jména Labe, Jizera, Ohře, Úpa, Odra, Opava, Haná aj., ze Slovenska jména Kysuca, Váh, Hron aj., z Polska Leba, Upa, Drweca aj. Takový charakter má i jméno Olza. Uvedený typ jmen je předmětem mezinárodního výzkumu v projektu Hydronymia Europae. Jméno Olza patří tedy k nejstarším, které Evropa zná. Je odvozeno od kořene oľga, který znamenal 'bohatá na vodu'. Pozoruhodné je to, že jméno Olza je součástí zeměpisně širšího hydronymického kontextu velmi starých jmen tvořeného jmény Odra, Opa > Opava, Opavice, ale v místním dialektu je zachována stará podoba Opa. Další velmi vzácnou pozoruhodností je to, že Olza byla v systému starých evropských komunikací signálem přechodu cesty přes Jablunkovský průsmyk směrem do údolí řeky Váhu podél řeky Kysuce - a obě tato jména jsou rovněž staroevropská. Podobnou situaci máme při přechodu z Moravy podél řeky nesoucí dnes jméno Olšava, ale v dokladech ještě v 11. století se jmenovala Olzava. Cesta podél ní směřovala podél řeky Vláry rovněž do údolí Váhu. Po příchodu Slovanů do oblastí podél řeky Olzy ještě ani čeština ani polština jako samostatné jazyky neexistovaly. Slované staroevropské jméno od svých předchůdců přejali a to pak prodělalo s rodící se češtinou nebo polštinou svůj vývoj. Výsledkem přejetí bylo jméno Olza, v polštině Oldza, ale tato podoba se neujala a prosadila se podoba Olza. Jméno Olza se proto bez obtíží stalo součástí slovní zásoby jazyka obou slovanských etnik, tj. českého a polského. Vyskytuje se rovněž zcela běžně ve středověkých latinských, popř. německých listinách a dokumentech.
Protože se jménu Olza významově nerozumělo a vědecký výklad jména nebyl tehdy znám, snadno vznikaly pokusy hledat ve jméně význam 'olše'. Tak se už r. 1850 objevuje v češtině i polštině jméno Olešnica, Olesznica, v 70. letech 19. stol. Olše, Olsza, 1917 i Olšava, Olszawa. R. 1895 navrhli profesoři polského gymnázia v Těšíně, kteří sem přišli z jiných oblastí Polska a místní situaci neznali, v duchu tehdejších puristických snah domněle spisovný název Olsza. O tomto problému se rozpoutala dlouhá a ostrá diskuse, ústící často do česko-polsko-německých šovinistických sporů.
V roce 1961 se bez konzultace s lingvisty-onomastiky úředním rozhodnutím shora objevil na mapách a v seznamech obcí znovu název Olše. Na odborné protesty poukazující na věcnou nesprávnost této změny nikdo nereagoval. Vrácení původního náležitého názvu Olza se může obejít bez zbytečného regionálního politizování, bez zbytečného poukazu na pomyslnou českost nebo polskost jeho původu - ten toto jméno vůbec nemá a mít nemůže. Vrácením původního jména Olza by naše republika zdůraznila respekt k zachování svědectví o jazykové a kulturní kontinuitě staré Evropy, jak je doložena v její nejstarší existující jazykové vrstvě, totiž ve jménech řek. Tím by se postoj naší republiky plně ztotožní s postojem i praxí jiných zemí (včetně Polska), kde se na zachování vlastních jmen tohoto druhu velmi dbá. O této skutečnosti jsem na mezinárodní úrovni dobře informován.
A konečně je tu i vstup Česka a Polska do EU. Je velmi praktické a komunikačně výhodné, kdyby hraniční řeka nesla v obou kontaktních jazycích a na mapových dílech obou zemí stejný název, který nejenže nevzbuzuje žádné pochybnosti, ale existuje v nich už po více století.
Toto stanovisko bylo vypracováno na žádost Obecního úřadu v Hrádku, okr. Frýdek-Místek ze dne 19. ledna 2001 a bylo tomuto úřadu zasláno dne 29. 1. 2001.
V Brně dne 28. ledna 2001
Prof. dr. Rudolf Šrámek, CSc.
předseda Onomastické komise Akademie věd ČR
Masarykova univerzita v Brně Katedra českého jazyka
Poříčí 7, 603 00 BRNO
Tel.: 05/43129351, Fax: 05/43129209 Privát: Tel. + Fax: 05/747669
Tak jako je Labe, Elbe, jako je Dunaj, Donau, jako je Odra, Oder, může klidně být Olza, Olše, a místní úřad v Hrádku ve Slezsku s několiky aktivisty at´ se raději stará o novou tělocvičnu, od toho tam tenhle orgán je. Pan starosta Tomčala zatím nepřevědčil o svém názoru na změnu názvu řeky Olše starosty ostatních okolních obcí, jejichž sdružení je předsedou. Při zavádění dvojjazyčných nápisů se dokonce v obci u řeky objevil pouze polský nápis Olza. Podivná logika některých zastupitelů a komise pro menšiny, nebo jak se ten orgán v obci jmenuje.
WASERMONOWI
Víte pro zajímavost, hledala jsem na internetu původ názvu Volha, největší evropské řeky, domnívala jsem se, že to je také od Oliga - plná vod, jak by se nám neodborníkům mohlo zdát. Bohužel ne, je to pravděpodobně od kartelského bílá, tzn. Bílá řeka. Další takový dvojí název řeky je u Ratiboře, kde teče řeka Cynia, druhý název je Psina, nevím který z nich je český nebo polský a který německý.
Opravuji karelský od území Karelie.
Olza nie jest polska nazwa, ale starosłowiańska i powinna być chroniona w obu krajach. Jeśli mieszkańcy "Těšínského Slazska" nienawidza tej nazwy , to nienawidza całe swoje pochodzenie. Jest bardzo smutne, ze w Czechach o zmianie nazw - starosłowiańskich perełkach nie decyduje prof.Šrámek, ale szkoprtok typu "Ivana".
Olza má být Olzou a žádnou Olší.
A levobřežní Český Těšín by se měl jmenovat Těšín.
Bez přívlastků.
Na názvy řeky i města nemá nikdo patent, ani Češi, ani Poláci. Jsou to názvy, které užíváme všichni a jsou nám blízké a milé. A befely z Prahy či Vaešavy (ať už za první republiky nebo později) jenom svědčí o tom, jak daleko mimo realitu jsou ti, kteří o nás rozhodují.
Zaolzaku tím trpíš od narození?
Meloniku, já vím,že netrpíš, poněvadž nejsi zaolziak, ale já jsem se tady narodil a v te dodě to byla Olza a nikdy mne nenapadlo, že někdo bude chtít, že do půlky bude Olza a druhá půlka bude Olše. A meloniku přejmenuj se také na "bouřku" a nasaď si ji hluboko do čela...
Ivano, Olza je staroslovánský název z obou stran a Odra pouze z jedné strany. Proč chcete do Olzy přimichávat germanské tradice??!!
Zaolziakovi - protože kolem roku 1500 je na mapě napsáno jasně německy Olsa, a to se vyslovuje Olza, to má hóóódně daleko k Oliga.
Befely z Prahy nebo Warszawy? Ale vždyt´ těm to je úplně jedno, a odkud ty máš befely, od PZKO nebo KP? Nemáte se o co chytřejšího starat?
Ivano, ta řeka se jmenovala Olza ještě v době než byly jekékoliv mapy. To tě nepřesvědečí? Ta německá mapa byla o 1000 let později !! A befely z Prahy musíš poslouchat, když jsou schváleny sněmovnou a podepsany presidentem a hlavně přemyšlej nad svými ubohými "důkazy".
Zaolziaku, ty jsi tak starý, že pamatuješ rok 810, rádoby datum založení města Cieszyn? I toto datum je falzifikát, takže se vzpamatuj, a nedělej z nás voly!
Olsa na niemieckiej mapie sie czyta 0lza. W wymowie wiec jest to to samo. Skoro juz sie taki urodził, to nie musze go "dělat" !
Ivano, ono to s tou etymologií je složitější než uvádějí chabé internetové stránky a těch verzí vzniku "Volhy" je víc. Stejně tak se dodnes etymologové přou, jestli Brno je od praslovanského brnje- nebo keltského původu. U ugrofinské verze Volhy je problém s vysvětlením znělostní změny z valKea na VolGa. Ve slovanských jazycích k ní totiž nedochází. Ne všechny názvy musejí pocházet od na pohled podobných slov. Etymologie Volhy z Oligy je rozhodně vysvětlitelnější (Oliga-Ol´ga-Volga). V tatarštině se dosud užívá termínu Ityl. Ale i kdyby to nevzešlo z Oligy, problému Olše se to nijak netýká. Dnes totiž žáden Moskal nenazve Volhu jinak než Volgou. U Olzy to není klasický historický problém. Jestliže většina místního obyvatelstva používá název Olza, proč prosazovat - navíc nesmyslným direktivním nařízením z Prahy, kdy zničehonic byla řeka přejmenována na Olši - název, který neakceptují lidé, kteří na jejím břehu žijí? Není to trochu ptákovina? :) Tady nejde o národnostní spor, ale o zdravý rozum, který bohužel v nesmyslných národnostních třetiních pláče. Poprvé se navíc Olza uvádí nikoli v německých, ale latinských textech (flavium Olzam). Olše je prostě diletantní název, nemající žádné vědecké podložení. A pokud myslíte, že je normální takto úřednicky přejmenovávat názvy s cílem čechizovat (stejně jako polonizovat, rusifikovat - to je jedno) jejich tvar, tak takový názor přec nepotřebuje pro svou podporu žádné argumenty. :)
Vasermonovi a Zaolziakovi.
Nezlobte se, ale je to můj osobní názor, že celá tato akce na změnu názvu řeky Olše na Olza je úplně zbytečná akce. Silně mi to připomíná návrh na změnu názvu Český Těšín na Těšín, pro název Český Těšín byl důvod.
Když už název Olše na mapách a všude je, proč jej měnit, když je to také slovanské jméno.
Jde o prosazování názoru úzké skupinky lidí shromážděné ve vedení KP.
zaolšáku léčíš se měl bys hehe
zaolšak chci vtupit do pezetkao co mám pro to udělat
zaolšak to do ciebie pamietaj, ze zawsze mam racje. jesli jestes pewny ze jej nie mam to
znaczy, ze wlasnie sie mylisz
Meloniku- Bouřko, z provokatéry nediskutuji.
Ivano, nikdy jsem neslyšel, že prof.dr.Rudolf Šrámek,CSc je členem KP. Možna jej svým postojem k tomu nakloníš?!
Provokatér ,jedině ty obywatelu záolší.
Ivano já bych to neřešil, název Olza se používá i normálně v češtině, skloňuje se ve všech sedmi pádech atd....Pokud pocházíš odsuď tak ti to nemělo být divné. Jenom mi vadí že se v článku píše že jméno Olza je pouze polské pojmenování a ne že je to pojmenování původní (citat: Dlatego zaolziacy od lat namawiają władze Czech do przyjęcia polskiej nazwy)
->Zaolziaku tak ty jsi buď prototyp perfektního Těšíňáka - píšeš českým i polským jazykem a určitě umíš po šlonzsku po našimu, a nebo jsi dvojnásobný škoprtok :-)
Pro zb : no právě, ze strany trěchto opravovačů názvů se jedná jako obvykle o lži, napravují prý
pokřiveniny socialismu, přitom jak píše např. wasermon, jde o návrhy a dohadování více než stoleté.
Lžou jako když tiskne.
Pro ivanu. No právě, ten těšínský patriotismus u této skupiny lidí vymizel a tvrdí že co je zdejší slezské či těšínské tak je automaticky polké. Přitom jak říkali dědové na těšínsku nebylo žádného poláka ani čecha, byli tu jenom šlonzoci.
Přitom tento kraj (celé těšínsko od Frýdku až po Bílsko) má svou bohatou historii a tradice na Polsku zcela nezávislou.O tom že tu bylo hodně jidiš, desetitisíce německy mluvících těšínáků o tom se mlčí.Hlavně hlasitě halekat a do světa vykřikovat kaký to jsem velký polák...
Przestańce juz plyść o mianie Olza, przeczytejcie se porzadnie co o tym mówi prof.dr. Šrámek, czeski wiedec
a nie wymyślejcie nowe "ślaski" miana starosłowiański rzyki !!!!
zb+Ivana, Díte pravdu na kterou ta druhá škoprtnutá strana NIKDY nepřistoupí,ale to je jejich kompexxx o kteréím ONI ví,lečba nezabírá!!!Proč ,Warum Dlaczego???Bo na druhé straně je TMA.
To je fajn, tak szkoprtok je prof.Šrámek !
ty panimaješ pa češsky čto ty zdělaješ va svobodnoje wremja kanikul
zaolšák autochton z Těšína s předky na UK hehe
Nie bądzcie bzdurkami, bądzcie słusznymi, prosze uprzejmie...
Souhlasím, bohužel hádáme se proto, že vaši malí spolubratři z tzv. Zaolzia vymýšlejí gupoty.
Popatrz zb jaka histori e maja gimnazja " na Polsku nezavislou" w latach 1909 a 1915:
P Cz N P Cz N
Bielsko niem. gimn 59 4 299 48 1 246
Bogumin - " - - - - 27 11 159
Cieszyn pol. gimn. 275 - - 212 - -
Cieszyn niem.gimn. 84 20 200 46 3 184
Frydek niem.gimn. 12 48 227 3 19 180
Orłowa pol. gimn. 85 - - 276 - -
Orłowa czes.gimn. - 58 - - 203 1
widać z jak "ogromna" przewaga powstawała czeska inteligencja az do Bielska ?!
skond te cyfry z zaolzie .org co waserpoloku ze záolší a beck to tež był polok hmmm niesamowite a polokiem jestesz po kom po mamie albo po ojcu źydźi majum po mamie a u was niewiadomo bo sami newiycz albo jak pasuje głównie že polok szczegulnie waserpolok
Dodaj komentarz